Jsou věci, které v životě úplně neplánujete. Například výhra ve Sportce, zvolení Donalda Trumpa, nebo třetí dítě. Pro mě byl neplánovanou událostí nákup traktoru. Začněme ale od začátku.
Pokud jste četli můj první článek tak máte představu o tom, jak jsme si pořídili naši chalupu. Původní Majitel, který chalupu zdědil a prodával, s ní zdědil také starý traktor. K chalupě byl totiž původně i kus lesa a na dědině je zřejmě běžné, že do lesa máte čím zsjet a odvozit ty nespočetné kubíky dřeva, které pak v zimě naházíte do kamen. Nicméně tento traktor byl pro pana Majitele nadbytečný, protože doma měl traktor svůj a toho zděděného se potřeboval zbavit.
Ze začátku jsem o traktor zájem neměl. Co bych taky já, člověk od počítačů a kluk z města, dělal s traktorem. Už samotná chalupa pro mě bude dost velké sousto. Když se mě ale pan Původní Majitel zeptal, zda u mě může traktor ještě nějakou chvíli postát, protože nemůže najít kupce, vzedmul se ve mě náhlý příval oxytocinu a já si s ním po krátké rozmluvě plácnul.
Na začátku roku 2021 jsem se tedy stal hrdým vlastníkem Zetoru 4011, kterému jsem po zralé úvaze začal říkat Frankenstein. Na první pohled byl totiž poskládaný z několika modelů unifikované řady a spíš než spořádaný traktor připomínal sešívané monstrum. Původní kulatá kapota tak dávno vzala za své, kdosi mu přidělal úzkou hranatou kabinu, někdo otrhal některé páčky a díly. Podvozek a motor vypadaly původní.
Se starým traktorem přišel i starý technický průkaz, plný historie a hlavně dobových informací. Můžu vám tedy alespoň do pár řádků vtěsnat 60 let Frankensteinova životopisu.
Frankenstein byl vyrobený v roce 1965 ve fabrice ZKL, n.p. Brno. Svoji úlohu dříče nastoupil zostra v povrchovém Dole pohraniční stráž, n.p, závod Medard-Svatava na Sokolovsku. Nedělám si iluze, že tam můj traktor převážel haldy hnědého uhlí, ale jistě se značným podílem zasadil za energetickou soběstačnost Československa. Zajímavé je, že důl Medard byl v roce 2008 zatopen a v rámci rekultivace proměněn v rekreační jezero Medard.
Traktor byl dodaný v provedení agro a už z výroby měl namontovanou budku řidiče. Tato Frankensteinova podoba je již samozřejěme zaváta závějemi času, ale všichni Zetoráři si jistě vybaví ten klasický povedený kulatý dyzajn první řady Zetorů. Technický průkaz neuvádí originální barvu, ale v mojí fantazii byl traktor modrý v kombinaci se slonovou kostí.
Ze záznamů v technickém průkazu lze jen těžko dohledat některé detaily, ale víme z něj, že traktor prošel v roce 1978 generální opravou motoru a podvozku v Opravnách zemědělských strojů v Chebu. V roce 1983 další generální opravou v SR, Důl pohraniční stráž, provoz autodoprava. A v roce 1984 došlo k výměně motoru. Takže ani ten motor není původní.
V roce 1987 pak opustil jistě prosperující povrchově důlní průmysl a zakoupil ho pan Petr Číhal. Od té doby je osud traktoru nerozlučně spjat s naší chalupou, která tehdy samozřejmě ještě nebyla naše. Společně se Zetorem jsme koupili i velký dvouosý vlek, jednoosou káru na dřevo a kultivátor. Dá se tedy předpokládat, že kromě ježdění do lesa sloužil Frankenstein i jako zemědělský traktor a svoji porci poctivé práce odvedl i v hospodářství.
Až nějakou dobu po koupi jsem se dozvěděl o jedné dramatické události z Frankensteinova života. Jednou v lese, v prudké stráni, se jeho řidič přepočítal a Zetor udělal kotoul. Nikomu se zřejmě nic nestalo, Zetor je přeci jenom kus poctivého železa. Vysvětlilo to ake některé drobné šrámy a pomuchlané plechy, které jsem přičítal jeho dlouhověkosti. Také to osvětlilo, proč jde Frankensteinův nos do strany, což je jedna z věcí, které mě fakt štvou a musím to dát do pořádku.
My se na chalupě hospodařit se nechystáme a tak se z Frankensteina stal můj koníček. A do jisté míry důvod mnoha bezesných nocí. Pokouším se z něj udělat pojízdný a brzdící stroj, což se pro kluka z města ukazuje jako docela velké sousto. Zkoušeli jste třeba někdy sundat kolo z třítunového stroje? Dobrodružství. Ale o tom zase někdy příště.


Žádné komentáře:
Okomentovat